
4.C zavítala do tepelského kláštera, kde se zúčastnila programu Kniha a knihtisk. Nejprve nás paní průvodkyně provedla nově zrekonstruovaným objektem kláštera premonstrátů, seznámila nás s jeho historií a ukázala nám místa, která nejsou běžně veřejnosti přístupná. Poté jsme si prohlédli klášterní třídu s dobovými školními pomůckami jako je například břidlicová tabulka na psaní, kalamáře a husí brky. Nejvíc nás zaujala oslíkovská lavice. Také jsme si vyzkoušeli za trest klečet na hrachu s rákoskou na rukou - protože to trvalo jen chvíli, byla to pro nás opravdu legrace. Ale asi bychom nechtěli, aby se tyto tresty vrátily do školy.
Foto
Paní knihovnice nám ukázala nejstarší knihu v klášteře, 600 let starý rukopis psaný na pergamenu. Pověděla nám, jak a z čeho se pergamen vyrábí a na co všechno ve středověku psali. Prohlédli jsme si žaltář - knihu žalmů určenou pro zpěv sboru, nahlédli jsme i do kolibřího francouzského slovníku, potěžkali jsme si Bibli vázanou v kůži. Dozvěděli jsme se, co je iniciála a iluminace. A také jsme zjistili, že máme vlastně štěstí, že žijeme dnes a číst a psát se učí všechny děti, což dříve nebylo zvykem.
Poté jsme si prohlédli knihařskou dílnu, kde jsme si vyzkoušeli lis, ořízku, tisk z výšky i z hloubky a dozvěděli jsme se, jakým způsobem kniha vůbec vzniká a kolik práce to obnáší. Obdivovali jsme zlacené a cizelované ořízky knih i vázání v kůži.
Na závěr jsme tvořili naší společnou knihu - každý z nás dostal jeden papír, na který jsme měli nakreslit fantastické zvíře, natisknout jeho jméno a popsat jak vypadá, kde žije, čím se živí. Paní učitelka vytvořila titulní stranu knihy a paní asistentka sepsala seznam nás autorů - všech, kdo se na naší knize podílel. Paní průvodkyně nám knihu svázala starou japonskou technikou a my si ji odvezli s sebou do školy.
Velké poděkování patří pracovnicím Hroznatovy akademie - Petře, Elišce a Kamile, které se nám trpělivě věnovaly a odpovídaly na naše všetečné dotazy.
Za 4.C Helena Kozicová Kávová